2. Agapornis seminář

Po předchozím velice úspěšném prvním ročníku semináře, nás letos čekalo další pokračování. Tak jako v minulém roce pro něj byla vyhrazena celá sobota a volně tak navazoval na tradiční páteční výroční členskou schůzi. Začátek byl hned po snídani v 9h a čekalo nás celkem devět tématických okruhů. Takže den doslova nabitý informacemi. 

Kdo jiný by měl mít první příspěvek než náš předseda Petr Vopálka. Ten se věnoval zajímavé mutaci Edged. V prezentaci na fotografiích popsal genetiku a dědičnost této mutace. Poté také poukázal na specifika této mutace, rozdíly ve zbarvení mezi ptáky SF a DF a také třeba i zajímavé rozdíly ve zbarvení různého pohlaví, zejména u SF ptáků.

Problematiku s testováním pohlaví metodou analýzy DNA u agapornisů představila osoba nejpovolanější, Michaela Müller Kršková přímo z laboratoře Sevaron.  Přiblížila teoretickou část analýzy DNA. Dále popsala poměrně náročný a složitý proces přípravy vzorků před analýzou a následné stanovení a interpretaci výsledků analýzy. Následovala také i praktická ukázka odběru vzorku výtěrem ze zobáků.

 

 

 

 

 

 

 

Jako další nám svůj chov agapornisů etiopských představil Petr Kunčar. Popsal nám svoje chovatelské zařízení, technologii chovu a specifika tohoto největšího agapornise, kterého chová nejen v přírodním zbarvení, ale i ve velice vzácné bledě plavé mutaci. I přesto, že jsou taranty poměrně běžným druhem, dokáží chovatele často velmi potrápit. Možná i proto nejsou tak rozšíření, jak by si jistě zasloužili. 

Předsedu současného vystřídal po obědové pauze předseda minulý. Miloslav Blažek nám tak představil mutace vázané na pohlaví u agapornisů růžohrdlých. Jak víme, tak agapornisové růžohrdlí mají trochu jinou genetiku a jiné mutace, než druhy s bílým okružím oka. Byly nám tak představeny mutace vázané na pohlaví, včetně jejich genetiky a doporučení složení chovných párů. Dále každý účastník dostal zalaminovanou tabulku možných vhodných, méně vhodných a nedoporučených kombinací mutací u agapornisů.

 

 

 

 

 

 

 

Jako další následovala přednáška Michala Víta, která se týkala veterinárních a převozních dokumentů pro ptáky v rámci EU. Bohužel předpisy se ze strany EU neustále zpřísňují a při cestách po EU je třeba s tím počítat a opravdu mít dokumenty v pořádku. Jen tak se můžeme vyhnout opravdu vysoké a nepříjemné finanční sankci v případě kontroly. Bohužel se obávám, že tady nás nic pozitivního v poobě nějakého zjednodušení nebo zmírnění předpisů v budoucnu nečeká.

Se svým chovem přírodních zelených agapornisů fišeri nás poté seznámil slovenský chovatel Gábor Bartalos. V současnosti je dle výsledků i na mezinárodní scéně asi nejúspěšnějším chovatelem v této královské disciplíně z našeho klubu. V prezentaci nám Gábor přiblížil jeho chovatelské zařízení a věnoval se i problémům se zbarvením a kresbou zelených fišeráků. Zde si dovolím malou poznámku, myslím si, že i dle ohlasů a komentářů je toto stále velmi živé téma a bylo by určitě záhodno se této problematice i nadále věnovat.   

 

 

 

 

 

 

 

Po odpolední pouze nám Marek Blažek ve svém bloku opět přiblížil a zrekapituloval systém vyplňování přihlášek na klubovou výstavu. Dále se věnoval předvýstavní přípravě ptáků, kde zdůrazňoval nutnost postupného zvykání na výstavní klec a pozvolný přechod zejména z velkých voliér. Věnoval se také problematice fotografování ptáků jak ve fotoklecích, tak v klasických výstavních klecích. 

 

 

 

 

 

 

 

Druhá přednáška Michala Víta, s trochu zavádějícím názvem Dotační programy v chovech, byl alespoň pro mě pomyslný zlatý hřeb programu. Nešlo o žádné získávání nějakých finančních dotací na naše chovy, ale téma bylo minimálně stejně zajímavé. Michal Vít je známý autor mnoha článků a spoluautor publikace o chovu astrildovitých ptáků. V jeho článcích a publikaci se velmi detailně a podrobně věnuje problematice výživy včetně podávání vitamínů a dalších bioaktivních látek. Přiznám se, že přestože jsem řadu těchto článků četl, z přednášky mě doslova spadla brada. Předmětem přednášky bylo totiž precizní rozdělení biologických potřeb ptáků dle momentálního chovného období. Zjednodušeně řečeno, například ptáci v období sezení na vejcích mají naprosto jiné potřeby biologicky aktivních látek než třeba odchovaní odstavení ptáci nebo ptáci co odpočívají po chovné sezoně. Kdo pozorně poslouchal, jistě se dozvěděl mnoho zajímavých informací, které třeba pomohou zlepšit jeho chov.

Jako poslední byl se svou prezentací na řadě Pepa Martykán. Ten nám přiblížil svým nezaměnitelným způsobem návštěvu šampionátu COM ve španělské Talaveře.  Představení této akce probíhalo formou obsáhlé fotoprezentace, protože Pepa na této akci  velmi aktivně fotil nejen agapornisy a další papoušky, ale i ostatní druhy napříč celou expozicí. Za to mu patří opravdu velké poděkování určitě nejen od našeho klubu. Krátce také zhodnotil druhové zastoupení agapornisů, jejich vystavené mutace a srovnal též pohledem posuzovatele kvalitu vystavených ptáků. Konstatoval, že v určitých mutacích by se i na akci takového formátu, agapornisové s kroužkem začínajícím písmeny AC určitě neztratili.

Po této poslední přednášce ale den ještě rozhodně nekončil a mnozí z nás pak ještě dlouho diskutovali. Agapornis seminář č. 2 je tedy minulostí, ale již nyní se těšíme na jeho 3. ročník. 

Ing. Jiří Nocar