4. Celostátní výstava agapornisů
Začátkem října se na již tradičním místě (Chovatelský areál, Újezd u Brna) konal čtvrtý ročník klubové výstavy agapornisů. Výstavy, která je vrcholem sezony nejen pro všechny členy klubu, ale i příznivce agapornisů. Čtvrtý ročník neznamenal z pohledu organizace žádné dramatické změny, jak tomu bylo rok předtím. Přesto určité posunutí vpřed proběhlo. Rok 2012 se nesl ve znamení nízkého počtu agapornisů v chovech. Otázkou tedy bylo, do jaké míry se toto projeví na obsazenosti výstavy. Vezměme to tedy po pořádku...
Rozdělení výstavy do tříd bylo stejné, jako předešlé ročníky. Rok staří (2011) agapornisové se zařadili do třídy A, třída B hostila agapornise starší jak ročník 2011, třída M sdružovala mláďata roku současného (2012) a konečně třída N, která byla určena pro nedefinovatelné jedince jak z pohledu mutací, tak druhů. Do těchto tříd se během pátečního příjmu postupně zařadilo 123 agapornisů v 7 druzích a to od 12 chovatelů. Bylo tedy zjevné, že přes všeobecně nižší stavy agapornisů se tento fakt netýkal vystavovatelů – chovají agapornise bez ohledu na jejich „aktuální prodejnost“. Možnost vystavovat využilo i několik (3) chovatelů mimo klub, včetně těch ze Slovenska. Příjem byl ukončen kolem poledne a na řadu přišlo zdlouhavé, leč pro všechny vystavovatele očekávané bodování. První výsledky z méně obsazených částí výstavy začaly být záhy známy. Na celková umístění jsme si však museli počkat až do podvečera, kdy proběhlo zpracování výsledků a vše s tímto procesem spojené. V tu dobu jsme uvítali chovatele a zástupce z Klubu přátel exotického ptactva (KPEP), kteří dorazili na klubové setkání. KPEP opět výstavu výrazně podpořil, za což mu patří poděkování. Kromě bodované části byla poprvé k vidění i propagační část a to při příležitosti prezentování projektu PS Agapornis (pracovní skupina pro zachování přírodně zbarvených agapornisů), kdy ve třech větších klecích byli prezentováni přírodní agapornisové fischeri, růžohrdlí a škraboškoví. Návštěvníci měli též možnost zhlédnout 2. bodovanou výstavu papoušků senegalských, která proběhla ve druhé části haly.
Výstava není jen o „povinnostech“, ale hlavně o setkání chovatelů stejného smýšlení, kdy je kladen důraz na radost, příp. kvalitu chovů, nikoliv na „množitelství“, jak to často můžeme vidět. Večer tedy proběhlo setkání vystavovatelů a chovatelů agapornisů v místní restauraci, které se protahovalo s počtem probraných témat. Ostatně tyto aktivity, setkání, tvoří základ a smysl klubu. Každopádně druhý den ráno byli všichni připraveni před otevřením výstavy. Bohužel se projevil jeden nešvar, pravděpodobně specifický pro chovatele u nás: Otevření výstavy bylo v 9 hodin ráno,jak si ale vysvětlit čekající návštěvníky již hodinu předtím?
Celkové umístění:
1. místo | Alojz Chmelík | agapornis růžohrdlý | 90 bodů (02/01) |
2. místo | Alojz Chmelík | agapornis růžohrdlý | 90 bodů (02/01) |
3. místo | Pavel Roder | agapornis fischeri | 89 bodů (32/01) |
Statistické údaje:
Počet agapornisů | 123 |
Počet druhů | 7 |
Počet vystavovatelů | 12 |
Během dne výstavu navštívilo přibližně 300 návštěvníků, kdy kromě bodované části byl velký zájem i o část prodejní. Tam měli vystavovatelé tradičně možnost nabídnout některé své odchovy k prodeji. Letos navíc každý agapornis dostal jakýsi „rodný list“, který obsahoval základní informace k němu a případný kupující si jej odnášel spolu se zakoupeným agapornisem. Možná právě pro již zmiňovaný nedostatek agapornisů byl zájem o tyto ptáky v prodejní části enormní, kdy se po nich doslova zaprášilo. Během dvou hodin prakticky vyprodáno. Doufejme, že na výstavě si agapornise pořizují opravdu chovatelé, nikoliv množitelé. Právě nyní, kdy agapornisů není tolik, mají chovatelé jedinečnou možnost začít směrovat chov těchto papoušků cíleněji, ať již ve spolupráci s klubem či vlastní cestou.
Během výstavy proběhly i dvě tematické přednášky a to od 11 a 13 hodin. Letos byly věnovány Mezinárodnímu názvosloví mutací agapornisů a představení činnosti CZAC. Čas otevření výstavy pro veřejnost uběhl velmi rychle a v 15 hodin se dveře výstavy uzavřely. Proběhla oficiální část vyhlášení výsledků, předání originální hlavní ceny, diplomů, následovalo ukončení výstavy a rozjezd vystavovatelů do svých domovů.
A kdo to tedy vyhrál? Vraťme se o pár let zpět, na začátek činnosti klubu a 1. Celostátní výstavu agapornisů, kdy se výstavy zúčastnil pan Alojz Chmelík ze Slovenska. Přesněji, zúčastnil se a vyhrál historicky první ročník. Následující dvě výstavy sice vynechal, ale právě letos se vrátil a to způsobem, kdy nejenom vyhrál, ale navíc obsadil i druhé místo výstavy. O tato umístění se postarali jeho agapornisové růžohrdlí (D zelení), kdy v hodnocení dosáhli na 90 bodů. Třetí místo výstavy pak získal pan Pavel Roder s D zeleným agapornisem fischeri a ziskem 89 bodů. Samozřejmě zde máme i další, dílčí výsledky, ať už pořadí ve skupinách, druzích či dalších třídách. Dalo by se použít klišé, že vítězem je každý, kdo se zúčastní. Všichni však víme, že tomu tak není, ale možný výsledkový posun další rok je zajisté motivací i pro méně úspěšné vystavovatele. Ono již tím, že své svěřence jsou ochotni porovnat na výstavě s ostatními a jak se říká „jdou s kůží na trh“, zaslouží uznání. To se o některých chovatelích, kteří anonymně vykládají „jak mají dobré chovy“ nedá říct z prostého důvodu – na čem se tato slova zakládají, čím se dají podložit?
Ohlédnutí za výstavou by znělo jako pohádka, ale víme, že prostor k další posunu zde je a vždy bude. Pro příští rok, kdy Český klub chovatelů agapornisů pořádá jubilejní 5. Celostátní výstavu agapornisů, se budeme snažit posunout se opět o krůček dopředu. Jak velký krok to bude, uvidíme při výstavě. Poděkování patří všem, kdo se výstavy účastnili, vystavovali, podpořili či ji poctili svou návštěvou. Děkujeme. Uvidíme se v říjnu 2013.
Fotogalerie z výstavy: