Zájezd na BVA Masters 2013

Drazí přátelé a návštěvníci, výbor BVA (Belgická asociace chovatelů agapornisů) a dobrovolníci Vás srdečně vítají na 21. ročníku BVA Masters.

Takto začíná první věta katalogu neoficiálního mistrovství světa chovatelů agapornisů. Vystihuje tak atmosféru celého soutěžního klání. Srdečnost, pohoda, zkrátka chovatelský svátek… Na tuto akci se vždy těším a zatím jsem nebyl za poslední 3 roky, kdy s kolegy z našeho klubu na tuto akci jezdíme, zklamán.

 

 

 

 

 

 

 

 Vyjeli jsme okolo 20,00 hod z Brna a v Aalstu jsme byli druhý den okolo 10. hodiny. Ubytovali jsme se v hotelu a po odpočinku jsme vyrazili na uvítací večírek vystavovatelů a členů BVA.

Úvodní slovo pronesl dlouholetý bývalý předseda BVA - Dirk Van den Abeele, autor u nás známé publikace Agapornisové – kompletní průvodce. Poté byli vyhlášeni vítězové jednotlivých kategorií a celkový vítěz výstavy. Pořadatelé všem na závěr umožnili zhlédnout výstavní a prodejní část výstavy.

Druhý den jsme věnovali podrobné prohlídce výstavy a dokoupení chovných jedinců. Na výstavě bylo vystaveno více jak 2000 agapornisů od vystavovatelů ze sedmi různých evropských států. Tolik agapornisů pohromadě na jedné výstavě jinde neuvidíte. Z katalogu výstavy lze zjistit, že počet evropských a mimoevropských členů BVA se opět zvýšil, což je pozitivní. Nešlo si nevšimnout, že kvalita agapornisů ze zahraničí (myšleno mimo Belgii) každým rokem roste, a to je opravdu něco, co BVA posouvá dál. Už nejsou kvalitní agapornisové jen v Belgii a v Holandsku, ale také ve Francii nebo ve Španělsku.

 

 

 

 

 

 

 

 Patrné to bylo hlavně u agapornise růžohrdlého (Agapornis roseicollis). Většina těchto agapornisů byla již výstavního typu, u nás se jim častěji než long-feathered říká show type nebo hovorově "bufák". Ostatní druhy jsou samozřejmě také v daleko větší kvalitě než u nás. Proto je dobré tuto výstavu navštívit a mít srovnání, jak v chovu pokračovat a kterým směrem se dát. Ve studijní skupině mutací byli vystaveni agapornisové fischeri (Agapornis fischeri) mutace geel, které jsme viděli poprvé.

Podařila se nám také domluvit návštěva u místního chovatele agapornisů škraboškových (Agapornis personatus) a agapornisů hnědohlavých (Agapornis nigrigenis), který nám ochotně ukázal své chovné zařízení a chované jedince. Opravdu krásné byly u nás málo běžné mutace agapornisů hnědohlavých dilute, zelené a modré dominantní straky a to ve vysoké kvalitě s ohledem na standardy pro tyto mutace. Na chovném zařízení bylo znát, že místní chovatelé dbají na hygienu chovu mnohem více, než je tomu u nás. Ale to je v zahraničí celkem běžný jev.

 

 

 

 

 

 

 

 Po rozloučení jsme se vydali na zpáteční cestu a mnozí z nás jistě přemýšleli o svém chovu a jeho zlepšování. Snažit se zlepšit svůj chov by měla být samozřejmost u každého chovatele nejen agapornisů, který chce svoje jedince mít alespoň na evropské úrovni.

Na BVA Masters se chovatelé snaží ve svém regionu udržet genofond kvalitních jedinců. Výstava je pro ně svátek, kde mohou s přáteli probrat svůj chov a poznat další chovatele. O tom jsou výstavy. Ne o pohárech a slávě, ale o tom mít co nejkvalitnější jedince.

Přeji všem: Chovu zdar!

 

foto: Karel Novák a Petr Vopálka

článek vyšel v rozšířené podobě v časopise Nová Exota (č.10/2013)